Historie klubu

Vznik

26. září 1919 v 19,30 hodin byla zahájena ustavující valná hromada Mnichovohradišťského sportovního klubu v hotelu U nádraží. A právě tehdy začala dvaadevadesátiletá pouť klubu, který se již od svého zrodu snaží vždy stát v popředí fotbalových klubů na krajské úrovni. Ne vždy se tak dařilo a daří, však historie a mnohé úspěchy ukázaly, že MSK do této elitní skupiny patřilo, patří a v budocnu patřit bude.

Poprvé o mistrovské body :

V roce 1920 byl Mnichovohradišťský SK přihlášen do I. Třídy Severočeské župy . Soupeře tvořily známé kluby z blízkého okolí jako např. SK Turnov, SK Bakov nad Jizerou, ŽZ Nymburk, SK Dobrovice, Nt. Mladá Boleslav a další.

Předválečné období:

Mezníkem tohoto sportovně úspěšného období bylo zvolení předsedou klubu pana Petra Rydvala, který se významným způsobem zapíše do historie klubu a jeho 26-ti leté působení v této funkci se považuje za jedno z nejplodnějších v dosavadní historii klubu. Vždyť právě on zažehnal v roce 1937 konfiskaci klubového majetku a naopak dochází postupně k oplocení hřiště, osvětlení kabin a celkové rekonstrukci zázemí .

V době okupace:

I v této nelehké době se fotbal v Mnichově Hradišti nepřestal hrát a mužstvo naopak vítězí ve II. třídě a tím se probíjí mezi elitu Severočeské župy. Dále se zvelebuje zázemí a to výstavbou kryté divácké tribuny, kabin hráčů a sociálního zázemí. Vše v rekordně krátké době a tak na slavnostní otevření 24.8.1941 byl přizván ligový soupeř, věhlasná Slávia Praha v čele s kanonýrem Pepi Bicanem, jenž při konečném výsledku 13:3 zatížil naše konto deseti brankami !

Padesátá - šedesátá léta:

Po osvobození, znovu již tak úspěšné vedení MSK pokračuje v modernizaci zázemí výstavbou kuželníku, který v dnešní době bohužel již neexistuje, buduje se nové hřiště s atletickou dráhou a při příležitosti otevření je odehráno utkání s Československými juniorskými reprezentanty s lichotivou remízou 1:1. Po sportovní stránce je nutno zmínit, že fotbalový klub spojuje své činnosti se Sokolem a pod hlavičkou TJ Sokol Mnichovo Hradiště hraje krajskou soutěž Libereckého kraje, kde se snaží postoupit výš. Kýžené mety však nikdy nedosáhne a několikrát končí těsně před branami . V roce 1960 dochází v Československu k novému územnímu rozdělení správních oblastí a tak Mnichovohradiští přecházejí do Středočeského kraje ve kterém budou i nadále několik dlouhých let působit v I.A třídě.

Sedmdesátá-osmdesátá léta:

Mezníkem této doby je společně s odstoupením z předsednictva klubu p. Rydvala skutečnost, že patronát nad TJ přebírá místní závod národního podniku LIAZ - výrobce nákladních automobilů . Klub tedy mění znovu svůj název na Spartak LIAZ Mnichovo Hradiště a se střídavými úspěchy působí stále v I.A. třídě Středočeského kraje.

Ročník 1975-1976 se stal historicky prvním postupovým ročníkem do Krajského Středočeského přeboru . Bohužel následující ročník i vzhledem k reorganizaci byl jediným v této soutěži.

Konec 80-tých let byl též významný v oblasti stavební. Došlo opět ke zmodernizování zázemí kabin mužstev i rozhodčích a v neposlední řadě byl vystaven prostorný sál sloužící po léta nejen ke společenským akcím ale také v zimním období ke kvalitní přípravě hráčů.

Devadesátá léta a počátek jedenadvacátého století:

Letitá touha po trvalejším působení v nejvyšší krajské soutěži byla korunována v sezoně 1989-90 kdy se tak konečně naplnila a dala předzvěst možná jedněm z nejúspěšnějších fotbalových časů v historii klubu, jež se opět po letech vrací ke svému tradičnímu názvu Mnichovohradišťský sportovní klub. Jestliže se dá hovořit o obdivuhodných diváckých návštěvách v letech druhé světové války , kdy přišlo na kvalifikační zápasy do divizní soutěže téměř 2000 diváků, tak doba v letech 1990 - 1999 se těmto alespoň napůl přibližuje, vždyť na stadion u Jizery v zápasech proti hostům z Benešova Švarc, Kralupům, Semicím, či Kolína chodilo ve čtrnáctidenních intervalech i kolem 800 diváků a na jedno z rozhodujících utkání o postup do Divize do Semic na jaře 1994 přišlo 1700 diváků a z Mnichova Hradiště byly vypraveny dva plné autobusy. Důležitost tohoto utkání byla podepřena i ČMFS delegací tehdy prvoligového rozhodčího pana Maurera. Fotbal v těchto letech v Mnichově Hradišti hraje významnou roli ve společensko-kultůrním dění města a budí zájem zejména mladých o působení v mládežnických mužstvech. K radosti všech zainteresovaných lidí kolem fotbalu se daří vychovat poměrně mnoho nadějných hráčů, kteří v blízké budoucnosti nachází uplatnění ve vyšších soutěžích, v některých případech i prvoligových.

Devět let krajského přeboru:

Podzimní sezonou 1990 započala pouť nejvyšší krajskou soutěží, která byla bohužel téměř po devíti letech uťata sestupem na jaře 1999 do I.A třídy. Postupem ukončil v klubu svojí prezidentskou činnost pan Jaroslav Laurýn a nahradil ho Jan Fidler, který má nemalou zásluhu na tom, že MSK stál velkou část tohoto období v popředí tabulky. A to nejenom zabezpečením chodu klubu ale vytvořením takových podmínek, které do našeho klubu přilákaly i hráče s ligovými zkušenostmi. Citlivá spolupráce s trenéry Netušilem, Kotrmanem, duem Frey - Houška a skloubení zkušených hráčů s těmi mladšími hrála rozhodující roli v herním projevu mužstva. Nemalou roli v této úspěšné době hrála i rezerva A - týmu, která s hráči v "podorosteneckém" věku a za pomoci starších matadorů pod vedením trenéra Mareše velice srdnatě bojovala o postup z nejvyšší okresní soutěže do krajské I.B-třídy.

První desetiletí jedenadvacátého století:

Do funkce prezidenta klubu nastupuje pan Tomáš Ježek, dlouholetý gólman MSK, vystřídá se několik trenérů ale hlavně velice intenzivní nástup tzv. tržního hospodářství ovlivňuje z důvodu pracovních povinností a tudíž časových možností hráčů a trenérů kvalitní přípravu. I přesto se tým pohybuje se střídavými úspěchy v krajských soutěžích I.B a I.A. třídy.

Druhé desetiletí jedenadvacátého století:

Zlom v novodobé historii klubu přichází hned na jaře 2011, kdy A-mužstvo pod vedením trenéra Pavla Kočího, asistenta Jiřího Havlíka a vedoucího mužstva Miroslava Jindry st. a za velké podpory prezidenta klubu Tomáše Ježka, který působí ještě jako trenér brankařů, končí na třetím místě 1. A- třídy skupiny B a díky nezájmu některých mužstev z ostatních skupin postoupit výš a díky odhlášení několika mužstev z vyšších soutěží i z důvodu vytvoření tzv."farem" prvoligových a druholigových týmů se podařilo postoupit do nejvyšší krajské soutěže, tedy do Krajského přeboru Středočeského kraje .

Sezóna ve Středočeském Krajském přeboru:

Bohužel v nejvyšší krajské středočeské soutěži se naše mužstvo prezentovalo pouhý jeden rok. Hlavní příčinou neúspěchu byla nejen nepříznivá situace v podobě zdraví stěžejních hráčů kádru ale především nepřízeň rozhodčích, kteří svými výkony dali jasně najevo, že styl vedení MSK jim není sympatický a jasně ovlivnili nejenom většinu zápasu hraných na hřištích soupeřů ale i několik zápasů hraných přímo na půdě MSK. Důkazem toho je i skutečnost, že v jednom z posledních domácích zápasů proti tehdejšímu lídrovi tabulky SK Dobrovice, ve kterém byli angažováni hráči s ligovými zkušenostmi, či jediná zahraniční akvizice tmavé pleti za regulérního vedení trojice rozhodčích se naše mužstvo za podpory nejméně čtyř stovek fanoušků prosadilo a zvítězilo v poměru 1:0 nechytatelnou ranou z třiceti metrů Tomáše Hoffmana.

Nedávná, současná, či plánovaná výstavba :

Za pomocí Městského úřadu a řady sponzorů jsou znovu investovány nemalé částky do zvelebování Mnichovohradišťského stánku ať už je to přebudování vnitřních prostor včetně samostatných šaten a sociálního zabezpečení pro rozhodčí, tak vybudování umělého osvětlení na hrací ploše číslo 2, či nedávné zavedení automatického zavlažování na hlavní hrací ploše, které přinese výrazné zkvalitnění trávníku. V letošním roce byly přebudovány střídačky a velkou změnou je i vybudování protipovodní zdi mezi hracími plochami a parkem. Plány jsou velké, např. vybudování umělého povrchu hrací plochy č.2, či přebudování zábradlí a části prostoru pro diváky na protější straně hlavní tribuny u "Nedbalky". Dosavadní úspěchy, tradice MSK a vědomí, že v minulosti přírodní živly v podobě povodní několikrát zcela zpustošily a zmařily dosavadní vynaložená úsilí a zárověň zodpovědnost vůči mladým, začínajícím hráčům MSK nás všechny zavazuje k pokračování náročné práce započaté našimi předchůdci .

Skutečnost, že vedení klubu mělo vždy zájem o kvalitní přípravu mužstev a zároveň dobrou prezentaci klubu na veřejnosti, či zatraktivnění fotbalu, jako takového podporuje i kvalita soupeřů přátelských utkání, která byla v Mnichově Hradišti odehrána a to nejenom na úrovni tuzemských ligových mužstev ale mnohdy i velice atraktivních zahraničních klubů. Vždyť utkání s ligovým Libercem, Jabloncem, druholigovým Turnovem, Mladou Boleslaví, Italskými , Arabskými kluby, či Vízkovou Kozlovnou, byly nejenom atraktivní pro diváky ale hráčům, trenérům i vedení klubu přinesly zajímavé poznatky ve srovnání úrovní jednotlivých soupeřů. V neposlední řadě zásluhou Františka Žmoly mělo MSK možnost sehrát několik utkání v nymburském tréninkovém centu se soupeři z nejvyšších zahraničních lig a zároveň odzkoušet i rehabilitaci odpovídající této úrovni. Nelze nezmínit i podporu klubu v oblasti zimních soustředění na horách ať už na Tanvaldském Špičáku, Kořenově, či na Liazácké chatě na Souši ale i soustředění v Německu, či týdenní pobyt v Italském Bibione, který byl spojen i s rodinnými příslušníky a pro manželky hráčů jakousi odměnou za jejich trpělivost a shovívavost. A tak na závěr je nutno popřát klubu světlé zítřky a cestu ve šlépějích našich předchůdců, kteří vždy dokázali nejenom udržet životaschopnost klubu ale nadále zlepšovat jeho úroveň, vždyť realita ukazuje, že některé kluby z našeho okolí musely zaniknout a upadnout tak v zapomnění.

Hráči MSK:

V historii mnichovohradišťského fotbalu se objevuje spousta jmen, mnozí byli zapomenuti, byli však i takoví, kteří se stali legendami a žijí v povědomí sportovní veřejnosti dodnes. A tak jmenujme:

Padesátá léta: Mates, Vytvar, Hyka, Rajtr, Slavík, Růta, Krejčí, Hanzlík, Ferkl, Bobek, Hnízdil, Mráz, Ouředník, Osička, Raab, Hajlich, Jindra, Ježek, Landovský.

Šedesátá léta: Cabrnoch, Bendásek, Chromec, Palounek, Výborný, Čech, Mazánek, Mareš, Vlásta, Semler, Šilhan, Kešner , Jindra , Votápka a kanonýr Homolka.

Sedmdesátá léta: Kopecký,Šimíček ,Novotný, Pelant, Špringer, Cabrnoch, Kastner, Čonka, Pospíšil, Mráz, Ferkl, Votápka, Fidler a kanonýr Mareš.

Osmdesátá léta: Košťák, Flanderka, Bernard, Hrdina, Hanuš, Vavřík, Straka, Mareš, Barták, Lauryn, Sieber, Noháč, Flodrman, Ferkl , Jindra ml., Bernard, Kaucký, Jedlička, Hajlich, Semler, Bulíř, Jireš, Halbich, Archman R, V, Thoř, Čermák, Havránek, Nedoma, Trnka, Linka, Janata, Novotný, M, V, Netušil, Hocke a kanonýr Kamenický.

Devadesátá léta: Ježek, Jindra M, Knobloch, Janata, Kettner, Bárta, Niko, Horák, Pavlíček, Havlík, Janatka, Homolka ml., Tůma, Šafář, Matějíček,Smetana,Mazánek,Sedláček, Houška, Kočí, Bubák,Bobek, Kočí P, Šimáně, Vitásek,Svoboda, Bláha, Antoš, Šimíček,Rambousek, Kameník a kanonýři Peterka a Šimek.

Počátek jedenadvacátého století: Knobloch, Ježek, Moc, Janata, Kočí P, Bubák, Bobek, Beran, Smetana,Hozman, Peterka, Havlík, Kastner, Kraus, Kandráč J, P, Král T, O, Šimíček, Hoffman T, M, Zajíček, Štajer, Drašnar, Prostřední, Kameník.

Kádr mužstva v krajském přeboru 2011 - 2012:

Brankaři : Moc , Ježek T. ml., Knobloch.

Hráči: Zajíček , Hoffman, Špetlík, Rambousek,Herodes, Sameš, Klain, Hrdina, Kraus, Hájek, Bejda, Jíra, Radačovský, Bajer.

Současné složení mužstva :

Brankáři: Ježek T. ml., Šverma T., Kroupa J.,

Hráči: Zajíček, Kučera, Hoffman, Špetlík, Bejda, Sameš, Hrdina, Lakatoš R., Hájek, Jíra, Radačovský, Bajer, Lukeš.

Předsedové fotbalového oddílu v Mnichově Hradišti:

Tidlitát Vratislav 1919 - 1923 Čupík Jan 1923 - 1924

Seelich Vratislav 1924 - 1926 Krejbich František 1925

Ptáčník Václav 1926 - 1927 Vaněk Bohumil 1927 - 1931

Štupl Josef 1931 Hauft Josef 1931 - 1934

Šimon Václav 1934 - 1935 Nestával Karel 1935

Máj Václav 1935 - 1937 Ptáčník Stanislav 1937

Rydval Petr 1937 - 1963 Vytvar Vladimír 1964 - 1966

Martinovský Karel 1967 - 1968 Novák Josef 1969 - 1972

Mach Jaroslav 1972 Novák Josef 1972 - 1984

Lauryn Jaroslav 1984 - 1990 Fidler Jan 1990 - 1999

Ježek Tomáš 1999 - 2019

Knobloch Ondřej 2019 - dosud